Pozvánka na světelnou instalaci Jakuba Řeháka – D1

27.8. od 19:00 proběhne přímo v Galerii Kaviár Krystal Briliant (pod dálničním mostem D1) neperzistentní výstava Jakuba Řeháka s názvem D1.

jakubfoto

Předešlé instalace Jakuba Řeháka si můžete prohlédnout zde.

Webové stránky Jakuba Řeháka si můžete prohlédnout zde.

Po skončení instalace bude probíhat afterparty posezení s autorem v Knihovně Průhonice.

Fotodokumentace světelné instalace D1

Videa a další fotky jsou uloženy zde.

2015-08-27 20.36.01 HDR 2015-08-27 20.37.33 HDR 2015-08-27 20.40.11

 

2015-08-27 20.41.30 Schermafbeelding 2015-08-28 om 15.15.30 Schermafbeelding 2015-08-28 om 15.15.49 Schermafbeelding 2015-08-28 om 15.16.03 (Celý příspěvek…)

Reklamy

Slečna A. – Domov můj (Vernisáž výstavy)

Vernisáž výstavy maleb slečny A. Domov můj proběhne ve čtvrtek 14.8.2014 v Galerii Kaviár Krystal Briliant.

Program

  • 19:30 sraz na zastávce MHD „K Sukovu“ (Praha Újezd)
  • 19:45 odchod do Galerie Kaviár Krystal Briliant, zahájení instalace
  • Vernisáž
  • Hudba
  • Přechod na afterparty do Knihovny Průhonice

Ukázky vystavovaných maleb (tempera na plátně, olej na plátně)

balkan filozof chodci jirka nozka nozka_2 propadani se tvare zpoved

Odkaz na facebookovou událost

 

Slečna A. – DOMOV MŮJ

 

Tento soubor prací vznikl na přijímací řízení na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Hlavním tématem portfolia bylo nádraží a jeho okolí. Vystavená část maleb je zaměřená na lidi, pro něž je nádraží jediným domovem.  Zobrazení lidé bez domova, bez domova v tom smyslu, jak si ho většina z nás představuje, jsou snad doposud žijící lidé v okolí pražského Hlavního nádraží. Protagonisté vystavených pláten netušili, že byli nahráváni na video, které bylo podkladem pro vznik těchto děl. Tento postup umožnil zobrazit modely v jejich přirozenosti a blíže se seznámit s podstatou jejich tváří, bez snahy zapůsobit jiným dojmem.

Obecně zobrazování lidí bez domova, lidí na okraji společnosti, patří k věčným tématům umělecké tvorby. Až bychom se mohli zeptat: „Má smysl stále zobrazovat to, co již tisíckrát zobrazili jiní, to co již bylo mnohokrát různými způsoby ztvárněno?“ Tvůrkyně těchto děl se domnívá, že ano, neboť právě skrz současné zobrazování těchto osob se můžeme zamyslet nad něčím, nad čím se většinou nechceme ani pozastavit.  Nad životním příběhem těchto lidí a nad připuštěním si toho, že podobný osud může potkat každého z nás.

Volba tématu lidé bez domova pro tvůrkyni zároveň představuje volbu lehce uchopitelného modelu. Pod tíhou reálného života, jenž se diametrálně odlišuje od vnímání reality běžného člověka, si ani neuvědomují, že jsou objektem zájmu jiného. Jakoby sami sebe považovali pouze za součást prostředí, v němž žijí, a jenž je pro ně domovem.

Důležité je také v rámci výstavy pojetí prostoru, kdy na zdi jsou vystaveny samotné plátna lidí bez domova, a nahoře je pak symbolicky umístěn stůl s bílím ubrusem a s květinou, věci vztahující se k představě idylického domova.  Domova, jenž je pro zobrazené lidi více než vzdálen.

 

Petr Bišof, slečna A. 14.8.2014